Je to období teplejch svetrů ^_^

9. září 2013 v 22:00 | Sage
Jsem nemocná. Nejenom psychicky, ale i fyzicky. Je mi prostě blbě. Mám rýmu, asi i teplotu (nevim jistě, jsem líná se změřit) a všechno mě bolí. Můžu si za to ale sama. Včera jsem to přehnala s pohybem. Nejen, že jsem měla asi čtyř hodinovej pěší výlet (vzhedem k tomu, že bydlim v horách, tak celkem náročnej), ale ještě jsem si dala tři čtvrtě hodiny zabijáckýho kickboxingu a pak se celá zpocená rozvalila na gauč v průvanu. Jo, jsem trubka.

Ale já se po víkendu cejtila taaak provinile. V pátek jsem byla chlastat. Jelikož alkohol je jedna z mých mála radostí, rozhodla jsem se ani si nejzjišťovat, kolik má kalorií. No, ANA nakonec vyhrála. V sobotu jsem se podívala na hodnoty piva a zjistila, že tři půlitry, který jsem vypila, měly přes 600 kcal, čímž mi příjem toho dne vyskočil asi na 700 kcal. Tak já celej den v podstatě nejim a pak mi pivo udělá tohle? Jako... pivo mám ráda, ale za ty kalorie nestojí.

A sobota byla horší. Jelikož jsem potom spala u kámošky, dala mi ráno snídani. Nechtěla jsem, ale bylo mi blbý říct ne, žejo. Tak jsem dostala dva tousty se sýrem a kus buchty. Takže snídaně hezky cca 400 kcal. Řekla jsem dobrý. Už ten jíst nebudu. No, doma na mě čekaly noky a pak jsem ještě měla česnečku. A večer jsme šli na oslavu jedné známé a já měla kus dortu, pár muffinů a nějaký čokoládový bombóny. Samozřejmě jsem to šla tajně vyzvracet. A ten večer se ještě ségra vrátila z Belgie a přivezla mi čokoládu. Snědla jsem jí asi půlku a pak to taky šla vyzvracet. Achjo. Ale hlavně, že jsem pila Lambrusco s Zero colou XDXD.

Když jsem se včera ráno postavila na váhu, škoro mě švihlo. 49,9. Proto jsem se tou nedělí tak ztrestala. No, dneska ráno už to bylo lepší. 48,6. Ale je mi teda blbě. Jedla jsem aspoň trochu, aby tělo mohlo zápasit s bakteriema, ale nebylo to nic špatnýho. Misku česnečky, misku noků, nektarinku, misku zeleninovýho salátu s kouskem bagetky (neměla jsem, ale neodolala jsem) a kousek frgálu. To je naštěstí jedna z mála nízko kalorických dobrot, takže mi ani nevadí, že jsem ho snědla. Takže jsem cca na 500 kcal. To ještě jde. Nevím, jestli mi zítra váha klesne, ale snad mi nevyskočí. Jestli jo, tak si to fakt jdu hodit.

Minulý týden jsem se složila. Teda ne úpně. Minulý pondělí jsem šla na pracák, protože jsem 1.9. pozbyla status studenta a je ze mě oficiálně nezaměstnaný. Zeptala jsem se otce, jestli budu dostávat dávky a on řekl, že ne, že jsem nikdy neměla práci a že to nemají z čeho vypočítat. Jsem řekla, že kdybych si obarvila kůži na černo, tak bych dávky dostala. Souhlasil. Jsme hold rodinka rasistů. Šla jsem tam na jedenáctou, půl hodiny čekala u blbejch dveří, když mi baba řekla, kam mám jít, bylo už půl dvanáctý. Oni mají od dvanácti do jedný polední pauzu a bylo tam mraky lidí, tak jsem si řekla, že půjdu někam na kafe a pak po jedný přijdu.

Když jsem tam pak v tu jednu čekala, udělalo se mi hrozně špatně. Zvedal se mi žaludek, chvěla jsem se a byla jsem slabá jak čaj. Nevím, jestli to bylo tou snídaní. Měla jsem asi tři knackerbroty s pestem na těstoviny, jelikož ty pesta na to miluju, ale těstoviny jsem si zakázala. Možná to prostě bylo únavou organismu. Po půl hodině bojování se žaludkem jsem se zvedla a odešla. Domů jsem to měla deset minut autem, ale vůbec se mi řídit nechtělo. Bála jsem se, že omldim a vysekám se, takže jsem radši jela hodně opatrně, připravená zajet na rychlo ke krajnici, kdyby se mi udělalo blbě. Nakonec jsem to zvládla a jen, co jsem dojela domů, hodila jsem si v chodbě na podlahu bundu, lehla si na ní a nohy dala nahoru. To máte dělat, když je vám na omdlení, jen tak mimochodem. Matka za mnou přišla, vyčetla mi, že to je z toho, že nic nejim a odešla. Dík, mami. Naštěstí u mě byla kámoška, která mě viděla přijíždět domů a chtěla se mnou mluvit. Vlastně jsem o ní už psala. Pamatujete na tu moji srdceryvnou love story? Tak tahle kámoška je Křída. Pomohla mi do postele, donesla vodu, kbelík a držela mi vlasy, když jsem zvracela. Křída je někdy fakt supr kámoška, ale někdy už tolik supr ne. Pak jsem šla spát a bylo mi fajn.

Ten den jsem pak k večeři snědla tři porce cuketových lasagní, abych mámě vyvrátila to, že nejím. Na můj vkus jím až moc. Cuketový lasagne nejsou tolik kalorický, takže to šlo.

Jinak minulý týden by docela ušel, kdybych si to nepokazila tím pátkem a sobotou. Většinou jsem jedla málo a to ještě zeleninu, nebo ovoce. Převážně švetky, kterých jsme měli pěknou sklizeň. Babička obden dělala švestkový buchty nebo koláč nebo knedlíky. Já je ale vžycky tajně dala psovi. Jsem na sebe pyšná *poklepání na rameni*. Za posledních čtrnáct dní jsem ale snědla tolik švestek, že moje tělo teď musí asi vylučovat slivovici. Tu bych mohla prodávat a vydělat si na liposukci. Ne, na liposukci bych nikdy nešla. Prej to hrozně bolí a nestojí to za to.

Ale svoje hubnutí nechápu. Týden jim málo, váha jde pomalu dolů. Jeden- dva večery je příjem trochu vyšší a váha mi vyskočí o kilo. A to mě TAK vytáčí. Nestnášim ty lidi, co si jedí víc než slon a nepřiberou ani deko. Já se podívám na čokoládu a už cejtím, jak se mi ten tuk ukládá na bocích (moje nejproblémovější partie). Poslední dobou jsem se ale naučila metodu "chew and spit" neboli "žvýkat a vyplivnout". Praktikuju to u sladkého. Někdy to vyplivnu, někdy ne. Takže střídavě oblačno.

Btw, jak jde škola, dětičky? XDXD

Oh, bože, hrozně mě baví sledovat ty blogy lidí školou povinných, jak píšou, jak jim to ve škole (ne)jde. Jo, užijte si to. Já taky zatím celej život studovala a taky jsem si to náležitě užívala. A teď, když jsem já chudák nezaměstnaná, se škodolibě směju těm, co musí ráno vstávat. A hrozně mě to baví XDXD. Bože, já jsem TAK zlá XDXD.

Jinak ta práce Au pair se mi konečně posunula na další level. Po měsíci shánění, ověřování, vytváření a upravování profilu, mi ho konečně moje česká agentura schválila a poslala ho do sesterské americké agentury. Snad to tam taky nebude trvat měsíc. To už bych si vážně šla ustřelit palici. Při troše štěstí mi ho v nejbližší domě americká agentura schválí a zveřejní pro rodiny. A pak už nastane jen to nervy drásající čekání, kdy se mi nějaká rodina ozve. Ono to může ještě pár týdnu trvat, páč padnout si do oka můžu klidně až třeba s pátou šestou rodinkou. Ale to mi už nevadí. Ono je důležitý si tu rodinu dobře vybrat, pokud s nima mám trávit minimálně jeden rok.

Když jsem byla v sobotu na té oslavě u známých, jedna paní tam vyprávěla, jak jedna její kámoška taky odjela jako au pair (už nevim kam) a už se nevrátila (tím myslím, že tam začala normánlě žít, ne že jí někdo vodkrouhnul). Máma se na mě tak podívala a řekla, že já se domů vrátim. Já jsem zrovna pila, tak jsem jí dala jen takovej výmluvnej pohled a pila dál. Máma řekla, že se na ní ani tak koukat nemám, že se domů prostě vrátim. Už jsem na to nereagovala, ale upřímně? Myslím, že nevrátim. Nevím no. Jako je možný, že se po měsíci ve velký Americe vrátím domů s pláčem, ale nemyslím si to. Já se už domů totiž hlavně vrátit nechci. Chci všechno nechat za sebou a začít znova. Osm tisíc kilometrů je docela dobrá vzdálenost na to začít od začátku, ne? Na mé nové, lepší já.

Jinak rušim rubriku "Já jako Au pair v USA" Trpim paranoiou, že mě nějakej snaživec napráší agentuře. Jelikož je pro ně důležitý, abych byla psychicky zdravá (což nejsem) a nesmim trpět poruchou příjmu potravy, depresema ani žádným podobným sebedestruknitvním chováním (což trpim), tak nejsem vhodná kandidátka a vyřadili by mě z programu (což nechci). Budu dál informovat, ale ne tak detailně a ve článcích takovýhleho typu. Stejně tohle čtou většinou PRO ANA holky, takže to pro ně může být jen takové zpestření.

Jo... chcete vědět, na co jsem přišla? Víte, co je horší než teplej zelenej čaj? Studenej zelenej čaj. Takže ho pijte, dokud je ještě teplej, to není tak hnusnej. Nezapomeňte, že při pravidelným pití (s důrazem na slovo "pravidelným") pomáhá snižovat váhu a zvyšuje metabolizmus ^_^ .

Keep calm and drink green tea...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama